Zvěstov - název vznikl z kmene
věst-. U Zvěstova je vrch
Kujanov (473 m), na němž se snad konávala hlídka, neboť jak uvádí Jungmannův "Slovník", že slovo
kuji znamenalo prvotně
dělám,
konám něco (např. stráž).
První zmínka o obci je již z roku 1383. Tvrz opevněna valy a příkopy, které mohly být zavodňovány ze všech stran, je doložena až roku 1440. První zdejší vladyka je připomínán Mareš ze Zvěstova. Následně panství patřilo Ondřejovi z Dubé, zvanému Roháči.
Vystřídalo se zde mnoho pánů, uveďme ještě Annu Onšovskou z Kamberka, která měla spory se synem Jindřichem Škopkem. Matka mu slíbila darem svůj statek, ale svému slibu nedostála. Syn proto podal žalobu ke komornímu soudu do Prahy. Jelikož matka k řízení nepřišla, dostal roku 1530 "stanné" právo. Toho hned příštího roku využil a zabavil jí všechno seno a dvě selky. Matka ho dala zavraždit, ovšem neúspěšně. Spor postoupil před soud zemský. V roce 1534 dostal právoplatně Zvěstov, ale Onšov a Kamberk připadly jeho dvěma sestrám.
Votický pán a nejznámější vlastník Zvěstovského statku byl Kašpar Kaplíř ze Sulevic. Jako jeden z vůdců stavovského povstání byl roku 1621 popravený na Staroměstském náměstí. Mezi další významné pány patřil Kuneš Vidlák Radimský ze Slavkova, ten zdejší panství spojil s neustupovským statkem. Roku 1675 Zvěstov koupil Jan Kryštof Malovec z Malovic, ovšem sídlil v Pacově. Zámek ještě připadl jeho nejstaršímu synovy a pak často střídal majitele. V roce 1755 byla tvrz v sešlém stavu. Kolem roku 1820 byla obnovena jako zámek a upravena novogoticky pravděpodobně Michalem Adlerem nebo Janem Wolfem. Od roku 1913 patří velkostatek inženýru Aloisi Jarošovi a jeho dědicům.
9. června 1951 zběhlý 21-letý voják základní služby František Slepička z Jankovské Lhoty ozbrojený samopalem zastřelil čelního pracovníka ONV Václava Burdu z Kamberka. SNB vyslýchal 120 lidí (Josef Hons byl při výsleších umučen) a 28 obviněným uložil tresty v délce trvání 18 měsíců - 24 let. Alois Jaroš, majitel Zvěstovského panství, byl po politickém procesu popraven oběšením za to, že Slepičku do Kamberka odvezl na motocyklu aniž by o zamýšleném činu věděl. Pozůstalým byl zabaven veškerý majetek. František Slepička byl roku 1955 při ozbrojeném útoku na funkcionáře Brabce na Příbramsku tímto zastřelen. V roce 1995 byl Alois Jaroš rehabilitován a pozůstalým byl navrácen majetek v restituci.
Dne 19. 5. 2001 byl na návsi rozšířen pomník padlým v 1. světové válce o text: Všem kteří nesouhlasili s násilím komunistického režimu. Konfederace politických vězňů 1948-1989.
Chalupy a zámek jsou rozloženy kolem rybníka Návesníku (dnes zkomoleno na Návesák), jímž protéká Zvěstovský potok a následně se vlévá do Blanice. Rybník měl dříve rozlohu téměř 3 ha, dnes má sotva 1 ha. Na jeho břehu na návsi byl roku 1925 odhalen památník 21 padlým v 1. světové válce. Na druhé straně návsi byla roku 1900 zřízena pošta, ta byla roku 1995 přesunuta do budovy OÚ. Sousední dům už není obdélníkového tvaru, při postupu sovětských okupačních vojsko roku 1968 ho pobořil tank. Roku 1906 byla založena četnická stanice. V roce 1920 měl Zvěstov 71 čísel s 587 obyvateli, pro ty tu byly 4 hostince (dnes má obec 102 domů, nutno dodat, že dost je jich trvale neobydlených či rozpadlých, s 162 a pokud počítáme i přilehlé okolí tak 376 * stálými obyvateli, hostinec zůstal ve vsi jediný a ještě zavřený).
K zámku patřil ještě pivovar založen již v 16.stol, roku 1856 byl doplněn o lihovar s roční výrobou 500-600hl. Pivovar - Zámecký pivovar Zvěstov, později jako Pivovar velkostatku Zvěstov byl zrušen roku 1932, v padesátých letech byl kotel odvezen do šrotu. Ročně vyráběl 2000 hl piva.
Při příležitosti poutě dne 30.6.2002 byla po rekonstrukci znovu vysvěcena místní kaplička, do které bylo nainstalováno elektronické ovládání zvonění.
Roku 1985 byla ve Zvěstově založena bigbítová kapela Baba Jaga
Roku 1966 ve Zvěstově zahynul při pádu letadla ČS letectva kpt. Václav Fanta (1936)
* Údaje ze statistického šetření obyvatel s trvalým bydlištěm v obci Zvěstov k datu 31.12.2000